Jak jsem přišel o panictví (3)
Po obědě jsem šel ke stodole. Holky už tam netrpělivě přešlapovaly. „Připravily jste všechno?“ zeptal jsem se jich předem, abychom se nezdržovali. „Ano!“ odpověděly zase dvojhlasně. Vešli jsme dovnitř, abych to zkontroloval. Vše bylo tak, jak jsem řekl.
„Tak na co čekáte? Svléknout!“ řekl jsem a sundal si tričko i šortky. Taštičku, co jsem si přinesl, jsem zatím položil na židli. Holky také horečnatě rozepínaly knoflíčky, aby se mohly zbavit oblečení. „Tak pojď,“ řekl jsem Evě. Ustrašeně přistoupila ke stolu. „Lehni si,“ postrčil jsem ji a pomohl jí lehnout si tak, aby měla zadek na hraně stolu. „Pomoz mi,“ řekl jsem Věře, která tam jenom stála a koukala. Pomohla mi nasadit Evě na kotníky řemeny, abychom jí je mohli uvázat ke stolu. Ležela s pokrčenýma a široce roztaženýma nohama. Tak jsem měl krásný přístup k její pičulce.
Vytáhl jsem z taštičky štětku, holicí mýdlo a břitvu. Namydlil jsem jí tu houštinu mezi nohama a vzal do ruky břitvu. „Bbb…bb…buď…o-pa…opatrný!“ zacvakala zuby, ale když viděla, jak se ostří břitvy blíží, zavřela oči a snažila se ani nedýchat. Věra si sedla na židli a držela lavor, abych měl kde oplachovat oholené mýdlo s chlupy. Ruce se jí přitom třásly, až se na vodě dělaly kruhy. Za malou chvilku měla Eva kundičku jak Jezulátko. Když Věra vyměnila vodu, omyl jsem z Eviny kundičky zbytky mýdla a přisál se k tomu nádhernému holátku. „Ááá… ááá…“ leknutím vykřikla Eva, ale potom si užívala, jak jí můj jazyk dělal inventuru i toho nejmenšího místečka. Nebylo divu, že se hned vzápětí rozkvílela a zmítala se tak, že ji řemeny skoro neudržely.
Využil jsem toho, že kundička byla rozevřená na maximum a vytékal z ní pramínek. Můj dravec uviděl svoji oběť a vrhl se na ni. „Ááááááá!“ vykřikla Eva, ale to už jsem v ní byl až po kořen. Po pár pohybech jsem cítil, že by došlo k maléru, tak jsem ho vytáhl, otočil se a prudce ho vrazil do Věřiných úst, dokořán otevřených úžasem z toho, co viděla. Než je stačila zavřít, už se do ní řítilo to, co bylo nashromážděno v koulích. Musela vysát i krev, co mi na něm ulpěla po protržení panenské blány. „A teď jí lízej kundu,“ přistrčil jsem ji ke kamarádčině pičulce. Chtěla se vzpouzet, tak jsem jí zatlačil na zátylek, aby mě poslechla. Po počátečním ostychu se jí to asi zalíbilo. Vzal jsem si jedno z piv, co se tu chladily a lačně ho přiložil ke rtům. Věra zvedla hlavu a já se musel rozesmát. Udiveně se na mě podívala, tak jsem jí beze slova dal před oči zrcátko. Chtěla se umýt, ale chytil jsme ji a lačně lízal každou kapičku, kterou měla rozmazanou po tváři.
„Pojď, uložíme ji,“ musel jsem s Věrou trochu zatřást, aby se vzpamatovala. Odpoutali jsme Evu a přenesli ji na postel. Asi z toho byla tak unavená, že to ani nevnímala. „Tak pojď!“ natáhl jsem ruku k třesoucí se Věře. Položil jsem ji na stůl a připoutal jí nohy, abych je nemusel držet. Namydlil jsem ji a připravil břitvu. „Ááá…áááá…“ vykvikla, když viděla, jak se ostří blíží… Zavřela oči a snažila se nedýchat, abych jí neuříznul něco důležitého. Ale během chvilky také měla kundičku jako Jezulátko. Omyl jsem ji a přisál se k ní. „Áááá…ááá…“ kvílela a snažila se mi vycházet vstříc. Několikrát odtud vystříkl gejzír a já ho lačně polykal. „Pojď, pojď…“ vzdychala, když jsem se snažil zasunovat jazyk co nejhlouběji. Ale nemám ho tak dlouhý, abych jí mohl protrhnout panenskou blánu. Postavil jsem se a přejížděl jí žaludem mezi pysky slintající kundičky. „Áááá…áááá…“ stále kvílela a snažila se, abych už byl v ní. Ale schválně jsem si dával na čas a doufal, že se probere Eva, která stále ležela, jako kdyby byla mrtvá. Hrudník se jí zvedal a na tváři měla šťastný úsměv, tak jsem usoudil, že jí žádné nebezpečí nehrozí.
Věra už kvílela tak, až jsem se obával, aby to někoho nepřilákalo. Tak jsem jí roztáhl kundičku a prudce ho do ní vrazil. „Áááááá…áááá…“ vykřikla, když blanka praskla a já byl v ní. Svírala mě tak, jako kdyby měla vibrační kundu. Chvilku jsem to vydržel, ale potom jsem ho musel zarazit do sousedního otvoru. Sotva jsem tam zajel, vyřítil se do ní bílý proud. Ztratila vědomí, tak jsem ji tam nechal ležet. Jenom jsem pod ní položil lavor, aby mělo kam vytékat to, co jsem do ní nahustil a šel se umýt.
Eva a potom i Věra se začaly probírat. Nejdřív se zvedla Eva a koukala, co se kolem ní děje. Když viděla Věřin klín, ze kterého ještě vytékaly sekrety, těžce se zvedla a šla ji odpoutat. Slyšel jsem kvílení, jak ji bolely nohy, co byly dlouho široce roztažené. Zůstal jsem za dveřmi, abych slyšel, co si budou povídat. „Tak já už nejsem panna,“ slyšel jsem, jak se Eva chlubí. „Sice to bolelo, ale tak krásně…“ jakoby se zasnila.
„Já také ne. A moc se mi to líbilo,“ odpověděla Věra. „Ještě teď mě to tam bolí, ale tak krásně,“ zamlaskala, jako kdyby to ochutnávala. Vešel jsem a opravdu. Věra ještě olizovala prst, kterým si asi nabrala svoje sekrety. Eva také stála s roztaženýma nohama a lehce si mezi nimi rejdila prstem. „Pojď si zašukat,“ chytil jsem Evu za ruku. „Nééé! Dnes už néééé! Musíš nás nechat vzpamatovat!“ vytrhla se mi a uskočila.
„Tak mi ho alespoň vykuř!“ přinutil jsem ji pokleknout. Objala mě kolem boků a vzala ho do pusy. „Ghgl…“ dávila se, jak jsem jí ho zasunoval stále hlouběji. Už jsem cítil, jak mi ho masíruje mandlemi, ale vtom mě odstrčila. „Už dost, já už nemůžu,“ zakvílela a padla na zem. Tak pojď ty!“ otočil jsem se na Věru. Hrdinně poklekla a snažila se mi ho polknout. Asi dvakrát se jí to podařilo, ale vždycky to musela vydýchat. „Předkloň se,“ přistrčil jsem ji ke stolu, když už mi čurák mohl prasknout. Opřela se a vystrčila zadek. Omočil jsem si ho v tom, co z ní vytékalo a pomalu jí ho zasunoval do dírky. Snad tam ještě nebyl celý a už z něj stříkalo. Přisedla nad lavor, aby to mohla vytlačit.
Potom jsme se umyli a sedli si na postel. Po té námaze jsme to potřebovali… Když jsme si odpočinuli, šli jsme k rybníku. Holky se nesly jako pávice, snad aby každý hned poznal, že už nejsou panny…
