Na půdě (1)

Člověk pražský a vůbec městský žije většinou v činžáku. Bydlí a rok za rokem ubíhá. Sem tam někdo umře, někdo se narodí, sem tam se někdo odstěhuje a někdo naopak přistěhuje. Časem nějaký skandálek zamíchá klidnou hladinou. Člověk si valně neuvědomuje své okolí. Jako já. Klidný obyvatel starého činžovního zděného domu, který se svou manželkou tráví v tom mraveništi víceméně poklidný tok svého života. A tu máš, čerte, kropáč. Náhle v jediném dnu, téměř v jediném okamžiku se objeví člověku pravá tvář tohoto zdánlivě poklidného, důstojného činžáku. A stačí k tomu taková maličkost jako je vyběhnout na půdu.

Ocitl jsem se tam jednoho dne, bůhví po kolika letech, jenom proto, že venku bylo jaro, nádherné počasí a my s manželkou, právě pod vlivem toho jara, jsme se rozhodli, že si opět zahrajeme tenis. Že znovu proženeme svá zlenivělá těla. Rakety, jak jinak, byly uschovány v naší kóji na půdě. Tak jsem se tam jednoho jarního dne vypravil. Probírám bednu po bedně, beru do rukou věci dávno odložené a obnošené a mé myšlenky jsou v minulosti. Je naprosté ticho, paprsky slunce dopadají vikýřem a skrze laťkové stěny kreslí na cihlové podlaze obraz zebrového trikotu.

Náhle je ticho přerušeno klapnutím západky na dveřích. Ani bych si toho nevšiml, kdybych současně nezaslechl tiché, ale srozumitelné šuškání. Někdo se dohadoval s druhým, zda na půdě někdo je či nikoliv. Protože se půda u nás obyčejně nezamyká, nepoznalo se to. Nakonec někdo řekl polohlasně: „Jdeme na naši půdu.“ Ten hlas se ozval docela blízko.
„Tam budeme za bukem a je to nejdál od vchodu, takže nás nebude moct nikdo překvapit.“ Vtom jsem příchozí zahlédl mezi plaňkami. Byla to Jana Zoubková, takový baculatý žabec, dcera obchodníka s dámským prádlem. Za ruku táhla Jarču Novákovou, stejně starou dcerou z prvního patra. Panečku, to je výstavní kousek jako maminka. Děvče jako struna, kozy dobře vyvinuté, má je už větší než maminka, ostatně je má největší z celého baráku, obličej jako anděl. Za děvčaty šel tiše Ruda, bratranec Jany, který bydlel u Zoubků od smrti svého otce. Jeho táta odkázal své ovdovělé švagrové, matce Jany, svůj obchod do užívání s podmínkou, že ona ho po vyučení chlapci předá. A tak se Ruda učil vedle v činžáku u Coufalů, aby byl jednou schopen převzít obchod po otci.

Došli až na půdičku sousedící s naší. Tady se jim to zdálo za bukem. Stál jsem v hlubokém stínu mezi bednami a jako každý tvor, ve kterém se probudí zvědavost, choval jsem se velmi tiše. Usedl jsem na starou židli, která byla za mnou. Ruda se postavil před děvčata s rukama v kapsách. Dívky usedly zrovna proti mně na starou pohovku, Krátké sukýnky vysoko nad koleny.
„Rudo, sedni si mezi nás a vypravuj,“ naléhala Jarča, dělajíc mu místo na pohovce vedle sebe, v obličeji růžová jako pivoňka. Ale Jana protestovala: „No počkej, ať ti ho nejdřív ukáže. To uvidíš kousek.“ Zamrazilo mě, ač tu bylo jako v pařníku. Čeho to mám být svědkem? Mám prozradit svou přítomnost? Ale vždyť půjde zcela jistě o nějaké nevinné tajemství a já, člověk světem zkažený, hned myslím nemravně.

„Dobře,“ prohodil Ruda s naprostým klidem, „ale Jarča mi ji ukáže taky.“ Jarčin ruměnec ztmavl, když horlivě přikývla. Teď se prozradím, říkám si, ale přece jenom nemohu přemoct zvědavost nad tím, co se bude dít dál. No konečně, přiznejte si sami poctivě, kdo z vás by se při takové příležitosti prozrazoval. Zůstal jsem tedy tichý jako pěna.
„Tak jí to ukaž ty Jano sama,“ rozkázal Ruda a sedl si mezi děvčata. Natáhl nohy a pohodlně se opřel do loktů. Až se mi dělaly mžitky před očima. Jana totiž sáhla Rudovi po poklopci, vmžiku jej rozepnula a zručně vytáhla napůl stojící dlouhý a tlustý ocas.
„Vidíš, to je čurák, co jsem ti říkala. To je kus a až se úplně postaví…“ pochvalovala Rudovou zboží, stahujíc při tom předkožku přes žalud se zřejmou rozkoší. Nutno dodat, že Ruda měl opravdu výstavního ptáka. Dlouhého a tlustého, jaký se jen tak hned nevidí.
„Vezmi ho do ruky.“ Jarča se trochu ostýchala, ale ptáka vzala do ruky a lehce po něm přejela dolů a nahoru. Rudův pták v okamžiku vyrostl do výše.
„Jé, ten krásně stojí, ten je,“ vydechla Jarča sladce. Ale Ruda se napřímil a věcně s klidem připomněl: „No dobrá, teď mi je ukažte vy.“

Jana zvedla sukni i nohy současně. Jako očarován jsem se díval na baculatá stehna, mezi nimiž se objevila řídce porostlá kunda. Div jsem se nelekl, s jakou rychlostí se vztyčil můj čurák v kalhotách. Ruda sáhl Janě do rozkroku a rychle rozevřel dvěma prsty pysky. Prstem druhé ruky jí přejel roztaženou píču.
„Ta holka je pořád mokrá,“ poznamenal, „ta má chuť po celý den. Ale tebe mám pořád, já chci vidět Jarčinu.“ Jarča jen tiše poznamenala, že má kalhotky. Ruda mávl rukou, že to nevadí. Jarča se položila do loktů, zavřela své tmavé oči, nadzvedla prdelku, aby i vzadu mohla vyhrnout sukýnku, zvedla kolena a široce roztáhla stehna. Růžové kalhotky kryly výhled. Ruda hořel a jeho tvrdý čurák mu trčel z kalhot. Odtáhl rukou Jarče kalhotky stranou a objevila se kundička porostlá černými chlupy. Ruda funěl, když pootevřel prsty pohled na lesknoucí se růžovou píču. Čert to vem, přiznávám, že můj čurák se plně napřímil a škubal sebou jako podrážděná samice. Ruda ukazováčkem lehce projel kundou, přitiskl palec na poštěváčka a zkušeně k ruce čichl.
„Ta ji má hezkou, viď Rudo, a ty chloupky jako samet,“ řekla obdivně Jana. Ruda přikývl a otřel si prst o kalhoty.

Jarča si zase honem sedla, shodila sukni přes kolena.
„Tak vypravuj Rudo.“ Co se tady ještě nedozvím? Ruda se opět pohodlně rozložil a svůj ocas schoval v poklopci. „Jo a co když nás tady někdo načapá?“ dělal drahoty.
„Tak co? Jana sbírá prádlo, já jí přišla pomoct. Ty popadneš košík a půjdeme dolů,“ měla Jarča hned plán pohromadě. Ruda chvíli přemýšlel a nakonec souhlasil.

„No, tak o naší Janě povídat nebudu, Ta ti to jistě dopodrobna řekla všechno sama. Jen snad to, že by to chtěla od ráno do večera. Teta nám na to nikdy nepřišla, tak si to udělám vždy, než přijde z obchodu. S tetou to začalo loni o velikonocích. Jana zůstala o prázdninách venku a já s tetou jsme se vrátili do Prahy. Takhle ve středu nebo ve čtvrtek mi Lojza Novák půjčil knížku, takovou, no víš. Nemohl jsem se dočkat, až se do toho pustím, ale teta byla neustále kolem mě. Sebral jsem tedy knížku pod kabát a šel jsem na záchod. Když jsem zhltal asi deset stránek, byl jsem tak rozdělaný, že jsem si to musel udělat. Popadl jsem čuráka do ruky, párkrát jsem po něm přejel a už jsem cítil, jak mi stříká. Postříkal jsem prkýnko, podlahu. Teta na mě čekala a vešla, když jsem otevřel. To víte, měl jsem nahnáno. Po chvilce se vrátila, ale neřekla ani muk. Jako smrad jsem vplížil na záchod pro knížku, vše bylo utřeno, ale knížka nikde. Když jsem si večer lehl, neměl jsem na spaní ani pomyšlení. Teta seděla v hale a dle stínu na matném skle dveří jsem viděl, že si čte. Strachy jsem se div neklepal. Četla dlouho do noci a já jsem napětím nemohl usnout. Když konečně přišla, dělal jsem, že spím.

Rozsvítila lampičku na nočním stolku a šla do koupelny. Nechala dveře otevřené, asi si byla jistá, že spím. Nad umyvadlem v koupelně máme zrcadlo jako vy, Jarčo, a vtom jsem tetu viděl až po břicho, Rozepnula si župan, tak velký kozy jsem do tý doby neviděl. Teta se chvíli dívala na sebe do zrcadla, pak vytáhla obě velká vemena, kupředu trčící z košile, shodila ramínka košile a začala si kozy mačkat. Pěkně ze strany si je stlačovala, jedno vemeno ke druhému a třela. Viděl jsem, jak zrudla. Pak je náhle přestala třít, vzala je do rukou a mačkala prsty velký nalitý bradavky. Cecky měla jako kameny zakončené velkým koláčem, ze kterého trčely bradavky velké jako burské oříšky. Holky, a jak je drtila. Byl jsem tak zvrtačený, že jsem málem přehlédl, jak si rukou hladí břicho. Košile byla zřejmě už na zemi, bylo vidět, že si svléká kalhotky. Nepochyboval jsem, že si sahá na čurinu. Pak si sedla na kraj vany a měl jsem skoro po koukání, V zrcadle nad umyvadlem jsem viděl jenom zvrácenou hlavu, oči zavřené, ústa pootevřená a soustředěný výraz ve tváři, Bylo jasně slyšet, jak při tom heká. Bylo jasné, že si to dělá. I mlaskání bylo slyšet. Podle toho, jak zrudla, jsem poznal, že bude hotová, Házela sebou a sténala. Pak jsem slyšel, jak se myje a zhaslo světlo.“

„A neudělal sis to?“ zeptala se Jarča s planoucíma očima.
„Udělal, musel jsem. Vzal jsem si ptáka za hlavičku a už z něho tekla mrdka.“ Ruda se na chvíli odmlčel. Tak vida, pomyslel jsem si. Paní Zoubková není tak nevinná, jak se dělá. Pořád v černém až po krk. Vdova. Každou sobotu u nás hraje karty a když se za hodinu jednou usměje, je to zázrak. Copak se ještě dozvím. Ani mě nenapadlo, abych se mládeži prozradil.

„Tenkrát jsem usnul bůh ví kdy,“ pokračoval Ruda. „Ráno teta dělala jako nic, ale já jsem se na ni nemohl ani kouknout, aby mi čurák zase netvrdl. Po čase jsem se podíval na její velký kozy a byl jsem jako zmámený. Pořád jsem viděl ta vemena nahá, s těmi ukrutně velkými bradavkami. Když odešla do krámu, šel jsem do koupelny a představte si, holky, ta knížka tam byla. Jo a ještě předtím, než odešla, mi dala pusu na rozloučenou. A přitiskla mě k sobě, ale úplně jinak, než dřív. Cítil jsem, jak se na mě svýma ceckama přitiskla a mně se hned postavil. Raději jsem hned utekl. V poledne jsem Lojzovi knížku vrátil.“

Jindy jsem lítal venku s klukama, ale teď mě to lákalo domů. Dal jsem se do čtení, ale vtom mě teta zavolala, abych se šel podívat, zdali nepoznám nějakou paní na rohu. Musel jsem se protáhnout kolem ní a přitlačil jsem se břichem na její prdel. Objala mě rukou a ukazovala mi tu paní. Měla velký výstřih, jako teta, a její bílé kozy byly zdaleka vidět. Ale teta je měla větší, a i jí se krásně houpají v rytmu chůze. Při ukazování přimáčkla svoje vemeno na mou ruku a já jsem se začal třást, poněvadž jsem cítil, jak se na mě z boku tlačí stehnem a ucítil jsem její velké teplo. Ocas se mi postavil. Ona to musela vycítit, protože se na mě ještě víc tiskla. Byl bych utekl, ale teta mě zadržela.
„Tobě je zima?“ pravila a otočila si mě čelem k sobě a zadívala se mi zhluboka do očí. Já oči sklopil a cítil jsem, jak se její stehno tlačí na mého čuráka. Vzala mě za ruku, odtáhla mě do pokoje a dívala se na mě zadumaně. Třásl jsem se jako osika, zuby mi cvakaly.

Přitáhla mě k sobě a dala mi pusu, ale holky jakou. Jazykem mi začala vylizovat pusu, břichem se mi třela o mého stojícího ptáka, kozy na mě přimáčkla a já cítil její tvrdé bradavky. Bez rozmyslu jsem jí tlačil koleno mezi nohy. Cítil jsem, že budu hotov. V čuráku to zaškubalo a bílá smetana mi tekla po stehně do kalhot. Nemohl jsem to vydržet a hekl jsem. Teta se začala o mě najednou třít jako divá. Pojednou sebou škubla, přimáčkla se na mě, dala mi velkou pusu, až se mi hlava zatočila. Byla taky hotová, hladila mě po vlasech a líbala mě. Najednou mě pustila a řekla: „Běž se umýt a spát.“ Řekla to ale takovým něžným tonem. Usnul jsem ten večer hned a spal jsem jako dřevo. Druhý den jsem nemyslel na nic jiného, než na tu příhodu. Toužil jsem už, aby byl večer a doufal jsem, že teta přijde a zase si o ní vyhoním čuráka, Přišla ten den později a byla vážná, až mi z toho bylo hrozně, dělal jako by nic. Sedl jsem si na pohovku a snažil se číst. Moc mi to nešlo, nemohl jsem odtrhnout oči od jejích velkých vemen. Když uklidila, sedla si náhle ke mně, objala mě kolem krku a ptá se: „Co to čteš?“ A přimáčkla na mě svoje cecky. Otočila se ke mně a vtom jsem cítil, jak se její ruka snáší k mému kolenu a od něj jede zpět po stehně, až se konečně dotkla mého hrozně stojícího a kalhoty nadouvajícího ptáka. Pomalu, hrozně pomalu se její ruka na něj přitiskla a skrze kalhoty ho stiskla. Poté přiblížila obličej k mému a její jazyk polechtával má ústa. Náhle mně poručila rozechvělým hlasem: „Běž zhasnout.“ Já honem vyskočil jako střelený, otočil vypínačem a už jsem opět seděl vedle ní. Seděla s hlavou zvrácenou nazad a její obličej se jen velmi nejasně rýsoval v nastalé tmě.

Více z ní nebylo vidět, měla černé šaty upnuté až ke krku. Vtom jsem spatřil, jak se její bílé ruce zvedají ke krku a začalo se vynořovat její bílé hrdlo. Bílá skvrna se zvětšovala a za chvíli jsem se jako omráčený díval na její obrovská vemena. Šaty měla rozepnuté až do pasu. Bez rozmyslu jsem zabořil hlavu mezi cecky. Počal jsem je líbat, hladit, mačkal jsem je, třel bradavky a tlačil je k sobě. Holky vy máte pěkné kozy, ale teta je má obrovský a trochu vytahaný, krásně jí visí. Zašeptala mi do obličeje: „Slib mi, že už to nebudeš nikdy dělat jako předvčírem na záchodě. Už jsi velký, už můžeš mrdat ženu. Já nejsem z kamene, už jsem dva roky vdovou, věčně si nebudu odříkat, ale nikde nesmíš nic říct.“ Znovu mě přitáhla k sobě, hlavu ke kozám, znovu jsem je cucal. Pomalu mi rozepnula poklopec a vzala mi stojícího čuráka do dlaní. Ztratil jsem rozum a začal se jí dobývat do kundy. Odstrčila mě, rozepnula si šaty až dolů a shodila je na zem. Bílé břicho s ďolíčkem pupku svítilo do tmy a moje prsty pronikly do její mokré píči. Roztáhla stehna co nejvíc to šlo a silně vzdychala. Holky jak ta byla mokrá, z kundy jí to teklo málem proudem. Strčil jsem jí nejdřív dva prsty do díry a ona se začala prohýbat jako rákos. Můj čurák se při tom jejím hlazení a masírování zvedal a napínal k poslednímu tažení. Tu mě teta nadzvedla a položila vedle sebe na pohovku. Chytla můj klacek a vmanipulovala si ho do díry. Nasadila si ho na kraj a já jsem ho jedním strkem narazil do její roztažený kundy až po kořen. Hned jsem ji začal mrdat, mou ruku si přitáhla na svoje vemeno, hned jsem chňapl po její tvrdé bradavce a začal ji nemilosrdně drtit. Holky, kundu má obrovskou a tu díru taky, docela jsem v ní kloktal, mám ho poměrně tlustého, ale její díru jsem nevyplnil. Žáby, to nemělo konce. Teta mrdala jako o závod, při tom vzdychala a křičela: „Mrdej mě, dělej, přirážej, krásně prcáš, ještě.“ Za chvíli jsem se do její frndy vystříkal a teta byla taky hotová. Rukama mě tiskla na sebe a nepustila. Chvíli jsme na sobě tiše leželi, ale ta její nahota mě znovu rozdráždila. Čurák mi v ní znovu ztvrdl a já jí začal masírovat cecky. Teta mě líbala, kousala a přirážela jako divá. Pak mi stáhla kalhoty a uchopila jemně můj pytel a začala mi laskat koule. Byla několikrát hotová, čvachtalo to v ní. Holky jak ta umí šukat. Čurák už mě napětím bolel, lítal jsem v ní jako hadr na holi. Za chvíli jsem byl taky hotov a svalil se z ní jako pytel brambor. Ona ale ještě neměla dost, otočila se, klekla si vedle mě a začala mi ptáka znovu honit. Strkala mi kozy do huby a já jsem jí je div nerozkousal. Pak mě ale náhle odstrčila a řekla: „Běž se umýt a spát.“

Druhý den jsem za ní chodil jako beránek. Kam se hnula, tam jsem šel za ní, ale ona si mě nevšímala. A já jsem měl na ni ještě větší chuť. Řekla mi, abych s ní šel Janě naproti a abych se proto oblékl. Podíval jsem se na ni a měl jsem chuť se jí pověsit na krk.
„To už půjdem?“ zeptal jsem se. Podívala se na mě a řekla: „Musíš mít rozum.“ Vzala mě za ruku a táhla do koupelny. Zavřela dveře, ale nerozsvítila. Srdce mi tlouklo jako zvon. Ocitl jsem se téměř ve tmě, napínal uši, poslouchal a čekal. Nejasně jsem cítil, že se svléká, sáhl jsem na ni, byla už celá nahá. Strhla mi přes hlavu košili, spustil jsem kalhoty a přimáčkl se na její horké tělo.Hladil jsem jí její krásnej zadek, zajížděl prsty mezi pysky a líbal jí kozy. Dělal jsem to jako pominutý. Ona mě hladila po zádech, masírovala zadek i mého čuráka, včetně pytle.

Pak mě přiměla, abych si sedl na kraj vany. Usadila se na mě rozkročmo jako na koně. Uchopila mi čuráka, namířila si s ním na svou frndu a přisedla si tak, že do ní vjel jako nůž do sejra. A ona začala šoustat mě. Volně mi popojížděla prdelí po stehnech nahoru a dolů, třela si poštěváčka čurákem. Poštěváčka má jako velký burský oříšek, když má stehna u sebe, tak jí z pysků kouká ven. Tentokrát ani nevzdychala, ani nic neříkala. Vše proběhlo v naprostém tichu, byli jsme hotoví skoro současně, vystříkal jsem se do její díry. Když ze mě sestoupila, vymačkala mi z čuráka poslední kapky mrdky, políbila mě a vystrčila z koupelny.

Když přijela Jana jsme šli spát. Čekal jsem, že mě teta vezme k sobě do ložnice až půjde spát, ale když šla spát, tak se u mě zastavila, dala mi dlouhou pusu a šla pryč. Stejně tak tomu bylo i další dva dny. Jenom pusy byly stále delší. Vždy se na mě celá přimáčkla a podle horkého dechu bylo znát, že se musí hodně přemáhat.

Další den dlouho četla v hale a já nemohl usnout, jak mi čurák stál. Musel jsem se hodně přemáhat, abych dodržel slib a neudělal si to sám. Když přišla k mé posteli a viděla, že nespím, zeptala se, proč už nespím. Řekl jsem, že to nemohu vydržet. Odešla do koupelny, zřejmě se byla podívat, jestli Jana už spí. Když se vrátila, zamkla dveře od mého pokoje i do koupelny a vlezla si rovnou ke mně do postele. Měla na sobě hedvábnou noční košilku jen na šňůrku u krku zavázanou, jinak rozepnutou až dolů. Přitiskla se ke mně, položila naznak, klekla si rozkročmo podle mé hlavy a sklonila se. Vmžiku měla čuráka v puse. Tohle jsem znal, to děláme často s Janou. Chlípností bez sebe jsem objal její krásnou prdel, stáhl si kundu k obličeji a zabořil jsem do ní obličej. Sál jsem její poštěváček tak silně, že se ještě zvětšil a byl jako malý dětský čuráček. Ona mě svým jazykem lechtala po pytli, na žaludu, prsty jemně masírovala vejce, zuby zachytávala za okraj žaludu, chvílemi sála a brala ho hluboko do úst. Já se nedal zahanbit a strkal jazyk do díry, kam až to šlo. Prsty jsem masíroval všechny partie píči, kam jsem se dostal. Funěl jsem jí do kundy. Teta byla rozdělaná a z kundy jí šťáva tekla proudem. Brzo to přišlo na mě i tetu. Poznal jsem to na ní tak, že přitiskla píču k mému obličeji, že mě div neudusila.

Její nitro se rozevřelo a já cítil teplou vláhu vyvěrající z kundy. Na mém ptáku nepřestávala pracovat, naopak zrychlila pohyb. Čurákem to zacukalo, ona mi stiskla pytel a z mého ocasu sála stříkající mrdku. Tohle jsem neznal, to s Janou neděláme. Rozdělalo mě to tak, že za chvíli jsem chtěl znovu. Vytřela si kundu kapesníkem, klekla si na postel a vystrčila na mě svoji krásnou velkou prdel.
„Klekni si za mě a vraz mi tam čuráka zezadu.“ Já si klekl, ona sáhla pod svou prdel po čuráku, nasadila si ho na správné místo. Holky, ale jak jí visely cecky dolů., zdály se ještě větší.  Chytil jsem se rukama za boky a čuráka zabořil strašně hluboko. Byla prohnutá v kříži, hlavu na posteli. Šťouchal jsem do ní statečně a její visící vemena se houpala v rytmu mých strků. Hmátl jí po kozách a zjistil jsem, že je lepší se držet za ně. Její mohutná prdel mě tak rozvášnila, že jsem byl za chvilku hotov a veškerou mrdku jsem jí nastříkal do kundy. Teta ale neměla nejmenší chuť přestat. Položila mě znovu naznak a začala mi ocas znovu oživovat rukou, ústy a kozama. Když mi ho postavila, udělala nade mnou dřep a rozpálenou kundu si okamžitě narazila na čuráka. A pracovala sama. Na čuráku jezdila jako divá. Já jsem jí tahal za cecky. Pak mi rozkázala, abych jí honil poštěváčka, aby byla hotová. S radostí jsem jí vyhověl. Pak to na ní přišlo, dřepla si na mě tak silně, že jsem měl strach, že mi ptáka zlomí. Strašně sebou házela, vzdychala, a přerývavě hlásila, jak krásně si zamrdala. Tou její náruživostí jsem byl taky hotovej a opět jsem jí to nasypal do kundy. Od té doby šoustáme skoro každý večer. Jana musela slíbit, že bude zticha, že nás nebude špehovat, aby se teta nebála. Janu omrdám vždy ve dne, když je teta v krámě a večery patří tetě. Jana ví, že jí mrdat nebudu věčně.

„Já jsem tak rozdělaná, že mě musíš hned opíchat,“ řekla Jarča. Bez ostychu vstala a roztáhla stehna úplně na maximum, hrajíc si při tom se svojí píčou. Holky byly rozhicovaný, jak rozpálený žehličky a já div neupadl. Točila se mi z toho hlava jako jim. Nikdy bych si nemyslel, že paní Zoubková…

Pokračování